Revolution Train 2026 Vlak poukázal na to, že drogy jsou velkým nepřítelem. Procházeli jsme místnostmi, které napodobovaly zákulisí příběhu, jako např. vězení, repliku bouračky auta a motorky, výslechovou místnost, atd. Kromě těchto místností byly vagóny určené také k promítaní, jako malé sály s plátnem. Stěny znázorňovaly orgány. Ty měly tak dobrou texturu a tvar, že to vizuálně bylo až znepokojivé. Na plátnech se promítal film podle skutečné události. Místnosti nám pomohly příběh prožívat ještě reálněji. Od programu jsem dostala víc, než jsem očekávala. Zora Za dnešního deštivého počasí jsme se vypravili na nádraží do Revolution trainu. Byla jsem zvědavá, jak to bude probíhat, co se bude dít a jak to bude vypadat, opravdu jsem nevěděla co čekat. Přišli jsme, nastoupili dovnitř, odložili si věci a začali vyplňovat dotazníky. Pak jsme hned začali s programem. Bylo zajímavé, jak se z jedné cigarety dá dostat až ke tvrdým drogám, absťákům, vězení a smrti, jak si člověk může úplně zničit život tím, že začne… Závislý člověk je opravdu nemocný člověk a točí se v neustálém začarovaném kruhu, který ho uvězní. Dá se z toho dostat a ti, kteří to dokáží, jsou opravdu silní. Někteří se ale rozhodnou zůstat uvěznění, a tím vzdají celou svou nadějnou budoucnost, kde by třeba mohli něco dokázat. Jsem ráda, že jsem se o tomto tématu dozvěděla víc. Sama jsem nevěděla, jak to funguje. Po dnešku to vím. Bylo to moc hezky zpracované a opravdu to na mě zapůsobilo. Všem doporučuji si zajít, pokud se nebojí všechno prožít skoro na vlastní kůži, bylo to totiž interaktivní a mohli jste přemýšlet, jak závislí jednají. Maja &nbsp;

Koulela se koulela, jablíčka v první třídě, až se dokoulela do obrazů a potom taky do výborných štrůdlů. Jablkový den byl nejen moc hezký, ale taky plný chutí a vůní, prostě mňamkózní...

Šesťáci se pomalu zabydlují ve školních lavicích a přitom vzpomínají na vydařený adaptační kurz, který se uskutečnil hned v prvním zářijovém týdnu na Kasárnách ve Velkých Karlovicích. Společně jsme vyrazili na pořádnou procházku beskydskými kopečky – nohy sice bolely, ale výhledy i společné zážitky za to rozhodně stály. Nechyběl čas na společné aktivity, program s paní psycholožkou, tanečky ani spousta smíchu a dobré nálady. A samozřejmě také večerní povídání, zábava a trochu toho „pokojového“ dobrodružství.

Nový školní rok jsme zahájili společnou písní a výtvarným happeningem na školní zahradě.&nbsp;Tak ať nám to společně šlape! &nbsp;