Anglie 2025

8. a 9. třída v Anglii. O zážitky se podělíme prostřednictvím těchto tří příspěvků a obrazové reportáže Terky, doplněné skupinovými fotografiemi. 

Do Anglie bych jela hnedka znovu,

přestože jsem se už těšila na cestu domů.

Anglie předčila všechna moje očekávání

a velmi jsem si užila naše tamní putování.

Cestovali jsme po Temži,

která se bincem jen hemží.

Londýnem jsme se nechali provést

a tamní atmosférou se unést.

Výlet se vcelku vydařil,

ani déšť nám ho nezmařil.

Díky rackovi jsem jednou bez obědu byla,

ale moje chyba to byla.

Svou angličtinu jsem skoro nepoužila,

přes všechno jsem si to velmi užila.

Jolana Orságová, 9. třída

Nejlepší zážitky z Anglie 2025

Jeden z prvních nejlepších zážitků byla asi cesta tam. Spousta lidí si na tu cestu busem jen stěžuje, ale mě to ve výsledku šíleně bavilo. Hned jsme se skamarádili a celou cestu prokecali. Krásný zážitek byl také ten, když jsme vyjeli z eurotunelu v Anglii. Bylo to úplně jiné než tady. Tady je spousta kopců a hor, ale tam to byla taková placka. Další zážitek, na který nikdy nezapomenu, je ten, když jsme šly s Anežkou kolem moře a racek nám naboural do hlavy a po asi pěti sekundách Anežce došlo, že ji ukradl housku, kterou si právě dávala do pusy. Skvělý byl třeba taky dudák, který hrál pod Tower Bridge. To bylo jedno z míst, které se mi v Anglii líbily nejvíc. Šli jsme po takovém mostě z jedné věže do druhé. Z mostu byl krásný výhled na řeku Temži. Zhruba v polovině mostu byla zem prosklená a šlo vidět dolů. Viděli jsme, jak pod námi podplouvaly lodě. No a pak se mi líbila cesta zpět, kdy jsme jeli na trajektu. Opět jsme celou cestu kecali a dělali blbosti. Na trajektu jsme viděli nádherný a dechberoucí západ slunce. Toto jsou pro mě asi nezapomenutelné zážitky. Anglie mi přinesla do života spoustu dalších zkušeností, dovedností, zážitků, vzpomínek a spoustu dalšího. Díky tomuto zájezdu jsem se ujistila, že to, co doopravdy chci, je procestovat celý svět a poznávat.

Karolína Zemánková, 9. třída

Anglie zpoza hledáčku

Celou Anglii jsem se rozhodla dokumentovat na svůj fotoaparát. Výlet jsem si samozřejmě užila plnohodnotně, i když mé oči byly často ztracené za hledáčkem foťáku a hledaly, co by tak mohlo být zajímavé k vyfocení. 

Mezi mé nejoblíbenější fotky patří všeobecně portrétovky, všechny fotky, kde jsem zachytila chvíli okamžiku, chvíle, které už se nikdy nezopakují, něco tak jedinečného. Zároveň jsem mohla fotit lidi, na kterých mi záleží a které mám ráda, je to doživotní vzpomínka, která na foťáku zůstane. Proto tak ráda fotím. Mojí největší radostí bylo, když jsem někoho „nenápadně“ fotila a ta osoba si mě všimla, že se hned neotáčeli a neschovávali se před fotákem samotným, ale že se začali smát, pózovat, zkrátka neměli problém s tím, že je fotím, to je vždy příjemná věc. 

Další nejčastější věc co jsem v Anglii fotila, byla architektura, různé struktury, tvary, jinakosti budov, které bychom tady v Česku nikdy nenašli. Veliké mrakodrapy, vysoké paneláky, všechno to bylo tak zajímavé! Celkově mi Anglie skoro zaplnila úložiště na foťáku, až tak moc byl Londýn a okolí zajímavý. A pokud vám můžu něco doporučit, nabíjejte si pořádně baterky ve fotoaparátu, mají tendence se vybíjet, když fotíte tak moc jako já.

Tereza Pšenicová, 9. třída