Čtvrťáci se zúčastnili ve Frenštátě programu „Jak se dělá Radegast“. Sochu na beskydském hřebeni známe všichni, bylo načase seznámit se i s jejím autorem, výjimečným sochařem a rodákem z Frenštátu Albínem Poláškem. Dozvěděli jsme se toho dost o jeho životě, v jeho stopách jsme například pluli přes oceán do Ameriky. Na závěr jsme si „vysochali“ papírovou hlavu Radegasta. Venku pršelo, do odjezdu nám zbýval ještě nějaký čas, ochotná paní průvodkyně nám umožnila nahlédnout také na jinou výstavu. Nám se na ní nejvíce líbila ukázka školní třídy z doby Marie Terezie a hlavně školní řád z roku 1872. Z něj jen tak pro zajímavost a pro pobavení citujeme:
- Do školy musí přijíti každý žák i žákyně čistý s umytým obličejem a rukama, s vycíděným šatem a vyleštěnou obuví, s vlasy učesanými. Nedbalce pošle pan učitel domů, aby se umyl, učesal neb vycídil, dostane se mu přiměřeného potrestání.
- Na ulici pozdravuje mládež školní poklonou neb smeknutím. Zakazuje se naprosto na náměstí a v ulicích běhati, křičeti, házeti a práti se.
- Zakazuje se žactvu do školy jiné věci bráti než ty, jež jsou rozvrhem hodin předepsány; taktéž zapovídá se při vyučování jísti, hráti, mluviti, nepozorným býti a žalovati.
- Potřebu tělesnou vykonejž každý, než do školy vstoupíš; jen ve zvláštních případech dovolí učitel také mezi vyučováním na stranu jíti.
- Kdo vyvolán jest, jde-li k tabuli neb ke stolu, pokloní se dříve učiteli, totéž učiní, když odchází.
- V soumrak nesmí býti školní mládež na ulici, nýbrž doma, kde pracuje své úlohy a učí se.
…